Robert:
Je to opravdu neskutečné … už 9 týdnů dřiny a odříkání. Večery padáme únavou na záda a už se nezvedneme, většina našich koníčků a zábav se smrskává do 1 dne volna (středa). Víkendy jsou ve znamení dřiny a potu.
Tento týden přípravy sevřely Prahu a blízké okolí mrazy. Poprvé tuto zimu bylo více(méně) jak -10°C. Nicméně i v tomto počasí jsme byli schopni trénovat. Nebylo potřeba se ždímat na max, ale prostě jít do toho. Pondělní volná klasika následována opravdu marazivými intervaly. Čtvrteční tempo, kdy mi slzy utrpení přimrzaly k tváři jsme také přežili a víkend, ten byl již zábava i díky slibovanému oteplení.
Víkend byl zakončen saunou i masáží, kde jsme zas tolik neúpěli. Doufám, že i tu druhou půlku přežijeme minimálně takto ve zdraví.
Iveta
V neděli jsme dobojovali (jinak se to říct nedá :D) 9. týden naší maratonské přípravy. A to rovnou dlouhým během. Ale vezmu to pěkně od začátku.
Mrazy pokračovaly i v pondělí, kdy se pravidelně koná výběh se SCE. Necítila jsem se zdravotně vůbec dobře a tak za oba zaskočil Rob a během výběhu zkontrolovali pro změnu Hvězdu (Šárka počká). V úterý jsme byli nastoupeni na mrazivých značkách a intervaly mohly začít: 6x800m/400m meziklusy. Rychlost byla právě kvůli nízkým teplotám lehce upravena, aby nedošlo k nechtěným ublížením atd. Zima mě donutila pořídit si vhodnou mikinu – úžasně teplou a přesně takovou, jakou jsem potřebovala!
I když už slibovali na čtvrtek „oteplení“, stejně se nekonalo. Takže znovu, s pořádnou dávkou sebezapření jsme absolvovali tradiční tempo. Během pátku a soboty jsme „regeneračními“ běhy a také saunou připravovali nohy na již zmiňovanou dlouhou neděli. Pevně doufám, že dalších 9 týdnů dáme také. Tyto týdny již budou proloženy zkušební Pražskou půlkou a čeká mě také Vysočina se svým štafetovým @nomenrun.