Dny se prodlužují a světla přibývá

... a týdny tréninků ubývají ;-). Ne tedy nijak hladce, to bychom lhali. Spíše je to čím dál těžší, v první řadě pro hlavu. Ale bylo to rozhodnutí dobrovolné (proč??), takže makáme dál. Některé víkendy již budou dokonce zpestřeny drobnými závody a Rob opráší své schopnosti vodiče na 10k Palestra Kbelská (Ivet si poběží "to svoje", 40 minut je na ní ještě dost rychlé :-)). A jak vypadají naše tréninky? Struktura je podobná jako v minulém roce, ale tréninky jsou rychlejší a občas trochu "drsnější" (příprava na maraton vs půlmaraton). Pondělí je volný běh (kdy se nohy vzpamatovávají po víkendu). V úterý nás vždy čekají intervaly (6 týdnů bylo na budování rychlosti, nyní už jsme ve fázi budování síly). Středa je super den určený na regeneraci. Ve čtvrtek jsme zpět a to na tempový trénink (délka startovala na 5 km a končí na 11 km). V pátek volnější běh, sobota a neděle je určená pro delší tempovější trénink následovaný další...
Read More

13 týdnů pro #praguehalf

Jak byla ta pohádka? Ano, už jsem si vzpomněla. Že Ivet už letos NEPOBĚŽÍ Pražskou půlku a bude dělat support na trati svému nastávajícímu... Jak to dopadlo? Ivet taky běží a její cíl je... no, řekněme (pro ni) z Říše divů (o tom Robertovo ani nemluvě :D). Scénář z loňského roku se opakuje, během ledna jsme se rozloučili s objemy a plynně přešli k intervalovým a tempovým tréninkům prokládanými "kratšími" výběhy. Ze zkráceného (13 týdenního) tréninkového plánu pomalu ukrajujeme a dnes načínáme 3. týden. Jak to jde? O tom zase příště, až těch týdnů bude za námi trošku víc ;-). ...
Read More

#9 STŘÍPEK Z DOMÁCÍHO PEČENÍ

Scénář už asi znáte... "Opět" měl někdo narozeniny :D. Tentokrát jsem s tím ale nepočítala příliš dopředu, musela jsem jednat rychle. Částečně mě určitě zachránil Pan Kenwood (a taky dovoz od Rohlík.cz) :D!! Zase jsem vybírala z nekonečné zásobárny receptů od Martiny ze Sugartown. Dort, který byl určený pro mého nastávajícího k 35. narozeninám, měl být v nejlepším případě bez čokolády či kakaa, takže mě tento recept opravdu zachránil: SKOŘICOVÝ DORT S JABLKOVOU NÁPLNÍ A KRÉMEM Z MASCARPONE. Musím vám říct, že s (dopředu) připravenými surovinami jsem za 10 minut těsto na dort ještě hotové neměla :-)) (a za to může právě K-MIX!). Dort doopravdy nádherně voněl skořicí, byl lehounký, nepřeslazený, prostě mňam. ...
Read More

Běhání a zase jen to běhání

Je to už dlouho, co skončila sezóna 2018 - poslední "závod" byl Nature Run v Liberci. Následovala vyhlášená běžecká párty RunCzech, kde jsem mohl pyšně obdivovat Gazelku, která přebírala cenu pro nejrychlejší týmový běh v rámci Birell Grand Prix. Následně jsem si i já byl "vychutnat" moji chvilku slávy, za účast na všech závodech série RunCzech. Následovaly dlouhé týdne odpočinku - tzn. neběhání. Sem tam nějaká sauna, kolo, fitko, ale žádný běh. Úplně super čas. Nicméně, všechno krásné jednou končí. Zase to začalo. V polovině listopadu jsme se vrátili k běhání - někdo s větší radostí (iWelt), někdo s menší. Zase mě někdo každé ráno, Vánoce, nevánoce, svátek nesvátek, tahal za nohu z postele před rozedněním, abych šel běhat. Nicméně, prosincové objemy jsou za mnou -  za prosinec to bylo 250+km a první týden roku končil na celkovém součtu 88 km. Musím říct, že jsem netušil, že moje nožičky to zvládnou. Blíží se polovina ledna a s ní příchod rychlých tréninků. Zase to...
Read More

#8 STŘÍPEK Z DOMÁCÍHO PEČENÍ

Opět jsem zkoušela své "pekařské umění" a pustila jsem se do skutečné výzvy. Tou byl nejen karamelový krém, který jsem připravovala úplně poprvé, ale celý dort jako takový :-). Padla na to páteční dovolená a autem do Plzně na mamky oslavu narozenin se vezl velmi povedený kousek. Posuďte sami. A recept je opět od skvělé Martinky ze Sugartown. A pozor! U tohoto dortu byl nový pomocník, Kenwood KMiX!! VANILKOVÝ DORT S HRUŠKAMI DUŠENÝMI V CIDERU, KARAMELOVÝM KRÉMEM A VLAŠSKÝMI OŘECHY     ...
Read More

RunCzech série 7/7: závěr v Ústí nad Labem #ulhalf

s podtitulem stihni letadlo do Tokia :D Lépe jsme si to totiž naplánovat nemohli. Poslednímu závodu, kterému jsme věnovali část letní přípravy, předcházela o týden dříve Prague Birrell desítka, kde to oběma prostě sedlo a běželo se opravdu parádně. Naivní představa, že za týden nohy plně zregenerují a v Ústí nastoupíme v plné síle, se ukázala jako lichá :-). Dopadlo to tedy tak, že Ivet závod hooodně bolel (ale svůj plánovaný čas zaběhla NA UŠMUDLANOU VTEŘINKU přesně) a Rob jí od půlky trasy statečně doprovázel. V půlce trasy mu totiž začalo ostře protestovat lýtko a vytyčený čas byl neudržitelný. Po proběhnutí cílem jsme si s kývající medailí na krku urychleně vyzvedli své věci a "utíkali" k autu (výklus, že jo). Nejnutnější kousky jsme si převlékli v autě, zabalili a hurá zpět do Řeže. Ivet byla tak rozházená a pravděpodobně chtěla TAK MOC ukončit sezónu, že na parkovišti po zavření dveří auta nechala své závodní boty (i s ponožkami!!!), které s...
Read More

Už je konec?

Ano, ne … Jak to vlastně letos začalo. V lednu jsem se po dlouhé době vrátil do běžeckého klubu Running Mall (PIM běžecký klub), kde se mnohé změnilo. Nový trenér začal opravdu trénovat a na lidech to bylo vidět. Na konci předchozí sezóny jsem jen závistivě sledoval, jak kamarádům padaly osobáky, … slušný oddíl. Na sezónu jsem si dal cíl – odběhnout maraton pod 3 hodiny, a když už poběžím Pražský RunCzech maraton, tak proč ne celou sérii. Iveta se připravovala jen na maraton, ale po pár týdnech se přidala ke stejnému cíli – být vyhlášena jako Run Czech Star! Já jsem od počátku nevěděl, co vše se povede – přeci jen jsem rok odpočíval z důvodu bolavých a chronicky přetížených achilovek. Zpočátku jsme s Ivetou jen supěli na chvostu, všechny objemové tréninky jsme tvrdě oddřeli, do kopců jsme se drápali jako poslední, ale tato zimní píle nesla ovoce a ke konci jsme si byli schopní i povídat se skupinou. Polykali jsme týdny a týdny a...
Read More

RunCzech série 6/7: Pražská desítka #praguegrandprix & týden osmý

V sobotu 8.9. jsme se postavili na start předposledního závodu letošní RunCzech ligy! Forma i stav tělesných schránek byl velmi diskutabilní, ale výsledky předčily očekávání (nutno podotknout, že velmi příjemně :-)). Ale pojďme hezky od začátku. V pondělí jsme vyzvedávali startovní sety a nahrazovali odložené sobotní tempo. Sice drobet zkrácené, ale bylo! Iveta po doběhu prohlásila, že už v životě tempo nepoběží a Robert vypadal, jako kdyby ho někdo polil kýblem vody. V úterý jsme poctivě zařadili saunu a zadaný fartlek nešli. Ve středu jsme se zúčastnili výběhu s Evou Vrabcovou-Nývltovou, při té příležitosti pozdravili a potkali pár známých a lehce protáhli nohy. Protože se nám zřejmě stýskalo po kopečkách, několik jsme jich zařadili ve čtvrtek. Pátek se nesl ve znamení odpočinku a v sobotu ráno jsme šli náš klasický předzávodní rituál: rozklus, protažení, dvakrát abecedu, pár rovinek, tempový kilometr a výklus. Sedlo to perfektně a začali se těšit na večerní závod. Ten dopadl opravdu výborně. Iveta se ještě účastnila po...
Read More

RunCzech 2018 – přípravy na podzimní část – týden sedmý

Poslední srpnový týden už byl znát i na počasí. Bláznivě nízké ranní teploty se střídaly s odpoledním teplem a víkend nám v podstatě propršel. Stav nožiček a zdraví vůbec se spíše zhoršuje a přichází poměrně velká únava. Rozhodujeme se, zda závodit "na krev" a splnit si svá přání a časy z tréninkových plánů, či se spíše těšit do Japonska a podzimní RunCzech si odběhnout pro radost :-). Úterní intervaly už se začínají směrem k termínům závodů trošku zkracovat, čekalo nás pět kiláků v tempu s meziklusy (s večerní masáží od Karla - sobotní závod byl velmi znát a tak jsme to lehce protrpěli :D) a ve čtvrtek jsme měli opakovaná stoupání a "nácvik" seběhů. Na sobotu bylo samozřejmě naplánované tempo, ale jak již zaznělo, ráno i dopoledne mohutně propršelo. Ivet to měla navíc komplikované odpolední cestou do Plzně, takže nám zbyla možnost proběhnout se na páse. Trochu tempa jsem tam vyloudili, ale celé jsme to po domluvě přesunuli na následující pondělí. V...
Read More

Podzimní (ne)běhání

Trénovat, běhat, závodit. Je to neustálý koloběh. Po "jarní části" sezóny jsem se těšil na odpočinek. Bohužel odpočinek se nedostavil. Na jaře bylo závodů dost a dost, abych mohl plnit nejen moje ambice, ale také ambice mojí Gazelky. Nemohu mít na podzim větší cíle, než překonávat sám sebe -  osobní rekord na 10 km nebo na 1/2 maraton. Více jsem si věřil na 1/2ku a tak cíl byl méně než 1:19:59. První týden tréninku vypadal skvěle, všechny stanovené časy se mi dařilo plnit. Bohužel, starosti mě válcují a přestávám si věřit. Od druhého týdne se moje nožičky zasekly a na intervalech nejsem schopen plnit co mám napsáno. Začalo se ozývat tělo, achilovky, kolena ... a i hlava přestávala věřit, že mohu běžet tak bláznivé časy. Co teď? Vykašlat se na už tak "úspěšnou" sezónu a raději se dát do kupy a začít odpočívat? Bohužel, moje tělo, stejně jako mysl, potřebuje asi méně závodů a více regenerace. Chybami se člověk učí, aby...
Read More