Stavba #2 základová deska

Stavba #2 základová deska

Šlo to rychle - netrvalo to ani 3 týdny a základová deska byla zalitá betonem. Stavební firma velmi rychle vykopala základy do předepsané hloubky. Před výkopem základové spáry jsme se báli archeologického průzkumu a případného zdržení stavby, ale ... kontrola proběhla elektronicky a "bez nálezu" - hurá. Následovalo položení uzemnění, příprava vodovodních trubek a zalití základové spáry betonem. Následovala příprava ztraceného bednění a další betonáž. Když jsem se vracel z porodnice, kde se mi narodil syn, tak jsem se na pozemku zastavil a byl jsem v šoku. Pozemek byl srovnaný a část již byla zasypána štěrkem - wow obří změna. Od pár kupiček hlíny a betonu začíná stavba nabírat obrysy. V následujících dnech se připravovaly všechny vývody na elektro, sdělovací kabely a kanalizací (splaškovou a dešťovou). Po několika kontrolách (prostupů, provazování betonu, všech specifik) se snad vše podařilo a můžeme zalévat betonem. Betonování základové desky Když už jsme byli v betonování, připravili jsme si také základ pro vodoměrnou šachtu tak, aby se dala brzy osadit...
Read More

Tak, a je to tady

Je to týden, co jsem se vrátil nad ránem z porodnice, kde jsem byl přítomen toho, jak moje drahá manželka porodila našeho první dítě - Filipa. Stalo se to 8.5. 2020 ve 3:52. Od začátku května jsem se snažil být doma, v autech mít dost benzínu/nafty, ... prostě být připravený na ten moment, až Iveta zavelí "jedeme". První termín jsme měli začátkem května (2.5.). Tento termín se prohnal jak voda a hurá ... už tu byl oficiální termín, který byl určen na začátku těhotenství - 6.5. I ten jsme překonali. Iveta už začala být nervozní, jelikož ... co si budeme povídat - asi to není nic příjemného. Čtvrtek 8.5. začal jako každý jiný den. Vstali jsme brzy, posnídali a plánovali si oběd a i to co budeme dělat. Iveta si potřebovala naťapat svoje kroky a tak vyrazila před kontrolou do porodnice na obvyklou procházku a já jsem doma relaxoval u práce. Kontrola v porodnici byl jen "monitor" -...
Read More
Stavba #1 – počátky

Stavba #1 – počátky

Všechno dění vypuklo 20.4., když jsme podepsali smlouvu na vybudování HRUBÉ stavby se společností CONMAX. Věci měly rychlý spád - 20.4. 2020 v poledne jsme si vyzvedli stavební povolení a hned v podvečer jsme podepisovali smlouvu o hrubé stavbě. Předání staveniště bylo jednoduché. O víkendu jsme vystrojili vrt a připravili elektroinstalaci a ještě z přípravy na vrt studny byl připraven nájezd pro auta a strhnutý plot. Stavební firma se do toho pustila. Během prvních pár dní si vybavili staveniště, zakopali studnu a vyzkoušeli studnu , navezli první materiál. A co nás čeká - na firmě bude kopání základové spáry, která se vyleje betonem a my připravujeme vodovodní přípojku. ...
Read More

To už je rok … báječných 365 dní

Je to neuvěřitelné, dnes je to přesně rok, kdy jsem se oženil. Rok 2018 byl rokem běhání a lámání osobních rekordů, rok 2019 byl směřován ke svatbě a pak poctivé přípravě na další běžeckou sezónu 2020. Moje tělo ale potřebovalo odpočinek. Takový hezký plán to byl. Plány jsou ale od toho, aby se měnily. Ano, priority se změnily. Lenost, práce, zranění ... člověk nikdy neví co všechno udělá jedna "teambuildingová" akce, kde si nabiju kokos - paintball. Pohmoždil jsem si koleno, takže jsem 2 měsíce nemohl normálně chodit. Naštěstí se vše vrací do původních kolejí ... zkoušel jsem i občas běhat - vodit Palestra Kbelskou 10km za 45 minut. Kdysi oddechový čas mi dal opravdu zabrat a od 6.km jsem se proklínal. Nicméně krásný otevírák i zavírák sezony (COVID-19). Když už jsem se zase začal hýbat, musel jsem se pořezat, abych skončil na plastické chirurgii, kde mi šili šlachu, nerv a dost kůže. Zase slavný COVID, který mi ztíží rehabilitaci -...
Read More

Kdy se vrátím k tomu běhu

Letošní rok byl plný příjemných událostí. Bohužel, není všechno zlato co se třpytí. Naštěstí - moje letošní běžecké trápení - je jen tak "méně" důležitá část mého života. Chtěl jsem letos konečně pokořit čas 1:20 na 1/2 maratonu. Zimní a jarní příprava nebyla špatná, ale ani perfektní. Nicméně závod jsem tehdy rozběhl dobře ... ale nechci zase brečet. Naordinoval jsem se svatební pauzu, a řekl jsem si, dám vše do další sezony. Jak jsem se tehdy peltl. Občasný klus střídal fitko a s Ivetou jsme se tak občas proklusávali. Já si řekl začnu v říjenu/listopadu dřít zimní přípravu. Do toho přišly nějaké bolístky, služební cesta a tak jsem do prosince stihl jen pár tréninků, které mi ukázaly, že nějaká rychlost ještě je a vytrvalost bude bolet jako vždy. Nicméně po prvních pár zimních km (v prosinci) se mi objevila bolest v koleni, kdy jsem nedoběhl 2 tréninky po sobě. Naordinoval jsem si delší pauzu a čekám na vyšetření u lékaře. Možná...
Read More

Každý rok není perfektní

Po běžeckém roce 2018 jsem byl plný očekávání. Minulý rok, se povedl návrat k pravidelnému tréninku, proběhlo zlepšení na všech distancích od 5 km až po maraton. Do začátku roku jsem vstupoval s obavami, co bude, ale moje tělo si překvapivě dobře poradilo se zátěží. Probíhala pravidelná regenerace a vlastně vše šlo, jak mělo. Poslední závody v roce 2018 se již nepovedly, … křeče, únava … tak nějak všechno dohromady. Říkal jsem si klid, další rok, bude super. Letos to bohužel není žádná sláva. Cílem bylo se kvalitně připravit na ½ maraton v Praze a pokořit čas 1:20:00. Nicméně zde byl i další cíl – svatba, stavba … Z tréninků jsem neměl takovou radost jako minulý rok, více to bolelo. Životospráva šla od desíti k pěti a tak asi nebylo žádným překvapením, že pocit z tréninku se přenesl do reality = nebyla to žádná sláva. Pražský ½ maraton jsem „vzdal“ na 11 km a už jsem ho jen „doklusnul“ za čas 1:25, což by minulé roky byl skvělý čas. Já chtěl víc. Aspoň Ivetě, tehdy budoucí paní Urbanové, se to povedlo podle...
Read More

Běhání a zase jen to běhání

Je to už dlouho, co skončila sezóna 2018 - poslední "závod" byl Nature Run v Liberci. Následovala vyhlášená běžecká párty RunCzech, kde jsem mohl pyšně obdivovat Gazelku, která přebírala cenu pro nejrychlejší týmový běh v rámci Birell Grand Prix. Následně jsem si i já byl "vychutnat" moji chvilku slávy, za účast na všech závodech série RunCzech. Následovaly dlouhé týdne odpočinku - tzn. neběhání. Sem tam nějaká sauna, kolo, fitko, ale žádný běh. Úplně super čas. Nicméně, všechno krásné jednou končí. Zase to začalo. V polovině listopadu jsme se vrátili k běhání - někdo s větší radostí (iWelt), někdo s menší. Zase mě někdo každé ráno, Vánoce, nevánoce, svátek nesvátek, tahal za nohu z postele před rozedněním, abych šel běhat. Nicméně, prosincové objemy jsou za mnou -  za prosinec to bylo 250+km a první týden roku končil na celkovém součtu 88 km. Musím říct, že jsem netušil, že moje nožičky to zvládnou. Blíží se polovina ledna a s ní příchod rychlých tréninků. Zase to...
Read More

Už je konec?

Ano, ne … Jak to vlastně letos začalo. V lednu jsem se po dlouhé době vrátil do běžeckého klubu Running Mall (PIM běžecký klub), kde se mnohé změnilo. Nový trenér začal opravdu trénovat a na lidech to bylo vidět. Na konci předchozí sezóny jsem jen závistivě sledoval, jak kamarádům padaly osobáky, … slušný oddíl. Na sezónu jsem si dal cíl – odběhnout maraton pod 3 hodiny, a když už poběžím Pražský RunCzech maraton, tak proč ne celou sérii. Iveta se připravovala jen na maraton, ale po pár týdnech se přidala ke stejnému cíli – být vyhlášena jako Run Czech Star! Já jsem od počátku nevěděl, co vše se povede – přeci jen jsem rok odpočíval z důvodu bolavých a chronicky přetížených achilovek. Zpočátku jsme s Ivetou jen supěli na chvostu, všechny objemové tréninky jsme tvrdě oddřeli, do kopců jsme se drápali jako poslední, ale tato zimní píle nesla ovoce a ke konci jsme si byli schopní i povídat se skupinou. Polykali jsme týdny a týdny a...
Read More

Podzimní (ne)běhání

Trénovat, běhat, závodit. Je to neustálý koloběh. Po "jarní části" sezóny jsem se těšil na odpočinek. Bohužel odpočinek se nedostavil. Na jaře bylo závodů dost a dost, abych mohl plnit nejen moje ambice, ale také ambice mojí Gazelky. Nemohu mít na podzim větší cíle, než překonávat sám sebe -  osobní rekord na 10 km nebo na 1/2 maraton. Více jsem si věřil na 1/2ku a tak cíl byl méně než 1:19:59. První týden tréninku vypadal skvěle, všechny stanovené časy se mi dařilo plnit. Bohužel, starosti mě válcují a přestávám si věřit. Od druhého týdne se moje nožičky zasekly a na intervalech nejsem schopen plnit co mám napsáno. Začalo se ozývat tělo, achilovky, kolena ... a i hlava přestávala věřit, že mohu běžet tak bláznivé časy. Co teď? Vykašlat se na už tak "úspěšnou" sezónu a raději se dát do kupy a začít odpočívat? Bohužel, moje tělo, stejně jako mysl, potřebuje asi méně závodů a více regenerace. Chybami se člověk učí, aby...
Read More

Zase to pokračuje – RunCzech 2018 – přípravy na podzimní část

Robert: Není to zas tak dávno, co jsem jásal, že skončila běžecká sezona - aspoň ta jarní část. Nyní začíná příprava na tu podzimní. Na maratonu mám splněno - pod 3 hod., mohu se nazývat maratoncem. Nicméně nyní je tu rychlostní výzva, za kterou si mohu sám - při pražském 1/2 maratonu jsem se zmínil, že jsem běžel 1:20:57 zadrženě ... podzimní cíl je tedy jasný - zaběhnout v Ústí čas 1:19:59 a méně. Tréninkový plán toto respektuje a vše bude směřováno k tomuto datu. Tréninkově poběžím: a) Dresden NachtLauf b) Běhej lesy Jizerská "50" - v mém podání 23km c) Birell GP - aneb RC pražská 10ka Na žádný z těchto závodu neplánuji lámat osobáky (ok v Praze ano, jelikož můj 10 km osobák je tak špatný, že tempový trénik ho musí překonat :D). Tréninkový plán je dost brutální a tempa odpovídají zvolenému cíli (běžet 1/2ku pod 3:50). Máme za sebou první týden volného klusání okořeně zvlněným terénem a zatím žiji :D. Uvidíme, co budu říkat...
Read More