Trénovat, běhat, závodit. Je to neustálý koloběh. Po „jarní části“ sezóny jsem se těšil na odpočinek. Bohužel odpočinek se nedostavil. Na jaře bylo závodů dost a dost, abych mohl plnit nejen moje ambice, ale také ambice mojí Gazelky. Nemohu mít na podzim větší cíle, než překonávat sám sebe –  osobní rekord na 10 km nebo na 1/2 maraton. Více jsem si věřil na 1/2ku a tak cíl byl méně než 1:19:59. První týden tréninku vypadal skvěle, všechny stanovené časy se mi dařilo plnit. Bohužel, starosti mě válcují a přestávám si věřit. Od druhého týdne se moje nožičky zasekly a na intervalech nejsem schopen plnit co mám napsáno. Začalo se ozývat tělo, achilovky, kolena … a i hlava přestávala věřit, že mohu běžet tak bláznivé časy.

Co teď? Vykašlat se na už tak „úspěšnou“ sezónu a raději se dát do kupy a začít odpočívat? Bohužel, moje tělo, stejně jako mysl, potřebuje asi méně závodů a více regenerace. Chybami se člověk učí, aby mohl fungovat lépe a déle.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *