První zářijová sobota byla ve znamení běžeckého seriálu BĚHEJ LESY Jizerské 50, v našem vydání Jizerské 23 (a úplně to stačilo :-)). 3/4 pátku celkem intenzivně propršelo, ale v sobotu se na nás usmálo štěstí a závod se obešel bez jediné kapky, teplota byla nakonec také snesitelná a vyloženě „závodní“, to jen já se pokaždé nechám překvapit ranními 8 stupni v horách, že :D. Cestovali jsme s Robem na otočku, takže v sobotu v 5:30 budíček, čekání na brzdu (pana řidiče), naložit věci a hurá do Bedřichova.
Jak už jsme od organizátorů Běhej lesy zvyklí, zázemí a průběh závodu byl bezproblémový. Úsměvné byly akorát kilometrovníky, které se lišily zhruba o 700 metrů. V hlavě jsem měla přání opět doběhnout pod dvě hodiny, což se povedlo i letos! Pomyslnou cílovou páskou jsem prolétla jako dvacátá žena.
Ve dvě jsme byli připravení vrátit se zpět do Prahy. Zcela nečekaně jsme ale využili naši návštěvu severu a vypravili jsme se do (ne)dalekého Zámeckého pivovaru Albrecht ve Frýdlantu (ty serpentiny po cestě už byly hodně na pováženou a na morál, ale stále nic, co by pak nenapravil tmavý zachránce ležák Kateřina, tzv. Katka). Pochutnávala jsem si bohužel sama, panu řidiči musela stačit malinovka. Zámecký pivovar mě nadchnul – prostředím, výčepem, posezením. Určitě doporučuji k návštěvě. Nazpět jsme jeli o tři láhve těžší :-)). Ty čekají na svou příležitost.
