Robert:
Tento týden nezačal úplně nejlépe. Hned v pondělí jsem zvolil špatnou stravu a to se poznalo hned na prvním výběhu. Závod to byl s úplně jiným cílem – jak se včas vrátit z výběhu. Nicméně povedlo se. Další dny již byly obvyklé – úterý intervaly, středa volno (kulturní vyžití v divadle). Čtvrtek obvyklá vražda v tempu. Musím říct, že mi moji souputníci zase utekli – prostě musím uznat, že běhají jinou ligu než já – zatím. Super motivace na sobě makat – obzvlášť, když se zezadu tlačí další rychlíci (navíc 45+). Zbytek týdne byl již trailový a klidný.
Nedělní tempový trail byl ve znamení slavných Tydýtů, se kterými jsem se poprvé seznámil. Zajímavé kopce a dost bolí :D. Snad to příště bude příjemnější setkání.
Nicméně mohu konstatovat, že jsem všechny „důležité“ (ÚT, ČT, NE) trénimky zvládl nad plán.
Skončil první cyklus tréninků – 4 týdny a zatím jsem se nepodíval na další plán. Předpokládám, že to bude zase boj a boj s vteřinami a bude obtížnější to plnit. Obzvlášť čtvrtky mi nechutnají. S chutí do toho!
Iveta:
Uplynulý, čtvrtý týden, začal již tradičně (opět s jedním účastníkem) v SCE. Dobíhala jsem to nakonec s ním jen já sama, ostatní dva „vedoucí“ nás po polovině opustili. Nezabloudili jsme (!! super výkon, musím říct) a s lehkou osmičkou v nohách jsme se vrátili.
Úterý patřilo intervalům na Letné, přituhuje, úkolem bylo 6x 800m (@4:26) s meziklusy 400m. Splnila jsem s mírnou rezervou. Nepříjemné TROJITÉ setkání bylo s neposlušným, rozdováděným psem, který na mě naběhl a přední packy si nutně musel „opřít“ o můj hrudník. Doufám, že už ho tam nepotkám :D.
Volnou středu jsme vyplnili divadelním představením Na Palmovce. Hru jsem vybírala já a bohužel ne úplně šťastně. Dona Juana nedoporučuji, opravdu ne :-)).
Zbytek týdne jsem doslova protrpěla. Ve čtvrtek jsem přišla o hlas, bolelo mě v krku a na průduškách, ve Stromovce jsem se „vyždímala“ na tempu 10km@4:44 (vím, žádná hitparáda, ale už asi i to, že jsem nebyla zcela zdravotně ok, se dost podepsalo). V pátek jsem zůstala doma, odpočívala a dala si pouze regenerační sedmičku. Celý víkend patřil trailovým běhům. V sobotu nám ne úplně přálo počasí a navíc jsme se připletli do oblasti, kde zrovna probíhal hon na černou :D. V neděli jsem Robertovi předvedla Tydýty v Milíčáku, po kterých jsem na část neděle umřela pod peřinou a potící.
Pokračujeme dál, v ruce mám plán na 5.-8.týden a opravdu z něho nemám radost :D.