Robert:
V sobotu jsem ve zprávách slyšel, že je v ČR chřipková epidemie. My jsme si jí prošli o pár dní dříve a poznamenalo to celý náš týden.
Pondělí začalo opět s SCE, kde nás velká účast dohnala k sólo výběhu. Výjimečně jsme zvolili Hvězdu místo Šárky a změna to byla příjemná. Zakončili jsme to posledními 400 metry na dráze, které si Iveta náležitě užila …. konečně začala utíkat jako gazelka. Bohužel jsme se od víkendu necítíli dobře a tak jsme do úterních intervalů šli s mírnou skepsí, která se v mém případě projevila tak, že jsem poprvé nezvládl splnit tréninkový plán (10s na 1km). Středeční relax sauna moc nepomohla a tak jsem raději čtvrtek vynechal. Volba to byla dobrá. V pátek jsem to sice ještě necítil a na trailovém výklusu jsem se trápil, ale sobotní závod „Winter Run České Budějovice“ jsem zaběhl ve stejném tempu jako před 2 lety a to za horších podmínek. Nedělní dlouhý den, byl překvapivě příjemný – nohám to i po sobotním závodě běželo a tempo bylo lepší jak před 14 dny na stejné – kratší trati.
Doufám, že brzy doléčíme naše virózy a bude se zase běhat lehce a bez větších problémů.
Iveta:
5. týden rozhodně nebyla procházka růžovou zahradou. Myslela jsem, že tréninky dám bez velké změny i s celkem velkým nachlazením. Bohužel. K rýmě a kašli a se přidala i bolest kloubů/těla a já byla nucena zcela vynechat čtvrteční tempo a úterní intervaly nebyly zcela dle tréninkového plánu. Dva dny ke konci pracovního týdne v posteli mi výrazně prospěli a po pátečním klusu jsem se v sobotu s Robertem zúčastnila Winter Runu v Českých Budějovicích. Nikam jsem to nehnala, běžela jsem si pro krásnou medaili se sněhulákem a čaj s kapkou rumu 😀 (dobře, byly dva). Nedělní long run jsem již zvládla dle zadání – určitě tomu přispělo i to parádní slunečné (lehce mrazivé) počasí, které ze začátku rozhodně tak optimisticky nepůsobilo. Teď už se jen budu modlit, abych měla správné protilátky proti řádící chřipkové epidemii a mohla běhat tak, jak velí plán!