Je to neuvěřitelné, dnes je to přesně rok, kdy jsem se oženil. Rok 2018 byl rokem běhání a lámání osobních rekordů, rok 2019 byl směřován ke svatbě a pak poctivé přípravě na další běžeckou sezónu 2020. Moje tělo ale potřebovalo odpočinek. Takový hezký plán to byl. Plány jsou ale od toho, aby se měnily.
Ano, priority se změnily. Lenost, práce, zranění … člověk nikdy neví co všechno udělá jedna „teambuildingová“ akce, kde si nabiju kokos – paintball. Pohmoždil jsem si koleno, takže jsem 2 měsíce nemohl normálně chodit. Naštěstí se vše vrací do původních kolejí … zkoušel jsem i občas běhat – vodit Palestra Kbelskou 10km za 45 minut. Kdysi oddechový čas mi dal opravdu zabrat a od 6.km jsem se proklínal. Nicméně krásný otevírák i zavírák sezony (COVID-19). Když už jsem se zase začal hýbat, musel jsem se pořezat, abych skončil na plastické chirurgii, kde mi šili šlachu, nerv a dost kůže. Zase slavný COVID, který mi ztíží rehabilitaci – udělej si doma sám.
Nicméně co dál – od srpna se pomalu připravujeme na potomka. Zatím se to zdálo velmi daleko, ale … už jen cca měsíc člověk si klade otázku:
Syn, otec, manžel, zaměstnanec, … ?
Co si z toho vybrat. Snažil jsem se být vše, ale vidím, že se to za jeden den nedá stihnout. Člověk si musí vybrat … Samozřejmě i po roce musím být „manžel“ a brzy budu snad otec 🙂 a musím být i zaměstnanec. Potřebujeme peníze. Logicky z toho vyplývá, že nemohu být syn na plný úvazek. Nicméně i rodiče začínají potřebovat péči.
Do toho všeho bych si rád našel kvalitní práci a našel čas na stavbu domu.
Slovo na závěr
Co říct, posledních 365 dní bylo velmi intenzivních – svatební oslava, svatební cesta, několik úrazů … početí jednoho syna. Dokonce se povedlo i připravit projekt na rodinný dům.
Musíme jen doufat, že ten další rok bude ještě úspěšnější. Budu mít dobrou práci, zdravou manželku i syna a postavený dům.
Moje milá manželko, moc děkuji za ten poslední rok plný skvělých zážitků.