„My máme rádi víno, milujeme krásné ženy a zpěv.“ Již podruhé jsme vyrazili na vinobraní na vinici Sv. Kláry v pražské Troji. Minulý rok jsme měli skvělé počasí a byli jsme spokojení. Sice nabídka vína byla mizivá, kvalita byla ucházející. Iveta trávila večer primárně u Salabky a byli jsme smutní, že již nebylo možné koupit vybrané flašky vína.
Letos se situace změnila. Ranních pár kilometrů volného běhu, nás nabudilo dobrou náladou a tak projížďka na kole do Troji byla opravdu lahůdka.
Hned po příchodu nás zarazilo vstupné 200 Kč + sklenice 60 Kč. Když jsme přišli na stánek Sv. Kláry, obsluha mi na otázku „Čím je vaše víno zvláštní“ jsem se dostal zajímavé odpovědi – „ničím“. Bohužel, většina kvalitních vinařů nedorazila. Salabka (zrovna ten, kvůli kterému jsme tam jeli) měl vlastní akci den předem v Trojském zámku a zbytek … slabší průměr. Nakonec jsme skončili u „starých“ známých (z minulého roku) z Mělníka. K jejich vínu jsme se nakonec propili. Vína Ivetka vášnivě koštovala – až si nakonec jednu flašku odvezla. Já jsem skončil primárně u burčáku, hlavně díky koňské dávce, kterou jsem dostal za pomoc při přelévání kádí burčáku.
Myslím, že to bylo na delší čas moje poslední vinobraní v Botanické zahradě. Za ty peníze jsem se cítil ochuzen, jak kvalitou, tak požitkem.