Být zpátky v jakémkoliv procesu je vždy zvláštní. Po svátcích, kdy si většina lidí trochu orazí, se vracíme do toho zažitého rytmu – ranní vstávání, cesta do práce, tvoření hodnot a zase cesta z práce domů. S běhání je to obdobné, zase sebou balit věci na večerní výběh, boty, oblečení (to nejčistší co v bytě je 🙂 ) … čím delší pauza, tím náročnější.

Po roce a půl „nucené“ pauzy jsem se rozhodl zkusit se připravit alespoň na jeden další závod – maraton. Zkusit ho zaběhnout pod „magickou“ hranici 3hod (přibližně 4:05min/km). Pro někoho bláznivé tempo i čas, já jsem zas tak daleko nebyl. Hlavně se musím podívat pravdě do očí – jen jeden z mých maratonu jsem „doběhl“ do konce a to když jsem vodil.

Poslední pravidelné tréninky jsem absolvoval přibližně 06/2016. Pro splnění cíle – doběhnutí  Pražského maratonu 2018 jsem se opět přišel do PIM běžecké skupiny pod Dana Šimíka. Po zimním (11-12/2017) naběhání objemu se začalo „zostra“ tempovým během na 5 km. Byť jsem si během objemové přípravy připadal zašlapaný do země (naběhal jsem ½ polovinu co moji ostatní souputníci), ale jsem šťastný, že to moje tělo zvládalo překvapivě dobře.

Mým hlavním cílem je však zůstat zdravý, tzn. aby mě běh bolel jen přiměřeně a hlavně, aby mě to stále bavilo.

Tréninkový plán, který jsem dostal, se zdá na první pohled brutální, ale uvidíme v průběhu.