Robert:
Iveta:
Velice mě zajímaly nejrůznější čísla a skutečnosti týkající se proběhlých 18 tréninkových týdnů a vůbec co mi „daly a vzaly“ (asi budu průběžně doplňovat). Tak tedy:
Průběh tréninku: 1.1.2018 – 5.5.2018 (počet tréninků /jak nohy a zdraví dovolilo/: 5-6 týdně)
Celkové množství naběhaných kilometrů: 1216 (top měsíc byl BŘEZEN, s 323 km)
Návštěva Stromovky: MNOHO a mnoho (při pravidelných návštěvách jednoho místa zjistíte, že se tam potkáváte se stále stejnými lidmi :D… viď, Radko :D)
Jako výhody plynoucí z těchto tréninkových týdnů mohu jmenovat např. to, že:
- už se pravděpodobně nikdy neztratím ve Stromovce. Bez dvou návštěv týdně by to totiž nešlo :D. Nikde jinde nenajdete tolik „prostoru“ pro rychlé intervaly či tempové čtvrtky (10-16 km).
- Dále se potvrdilo zjištění, že Praha je vlastně malá. Namotat po Praze 20 km a více (vyběhnout a vrátit se do Running Mallu) je opravdová challenge.
- Vytrvalost a odolnost. Aspoň tedy psychická. Absolvovali jsme pár skutečně mrazivých týdnů a dali to!!
- Získání „druhé rodiny“ v Running Mallu. Opět se potvrzuje, že většina běžců jsou moc fajn lidé. A skupina z vás často dostane mnohem více, než když jste na to sám.
- Začala jsem pravidelně chodit do sauny (díky, Robe!) a využívat masáže (díky, Karle!). Mám pocit, že bych se jinak rozpadla.
K nevýhodám bych určitě přiřadila následující:
- Neuvěřitelný žrout času a chuti k jinému pohybu.
- Neustále hlídání a strachování, zda podlehnu či odolám rýmičce nebo nedej bože něčemu horšímu. Když už mě něco takového dostane, nedokážu zastavit, zcela se vyléčit a naskočit do tréninku znovu (tady velké upozornění a poučení, že se to opravdu vyplatí). Takže jsem se cítila stále nalomená a nachlazení se periodicky vracelo. A vždy v tu nejméně vhodnou dobu.
- Malé a větší bolístky (už nejsem nejmladší).