Marathon challenge – 17. týden strávený ve společnosti svalovky & další cesty do zahraničí

Robert: Poslední "reálný" trénikový týden jsem si chtěl užít. Skoro nic mě netrápilo, tak byl skvělý čas to pořádně rozbalit a naladit se na závodní týden. Bohužel zase nějaká služebka tak měl člověk "rozbitý program", ale ... nemělo nic vadit. Pondělí jsem si díky svalovce Ivety rozdělil na trail s kolegou (volný výklus Krčákem) a pak odpoledne volný výklus kolem Stromovky. To bylo ještě fajn. Pravidelné úterní intervaly jsem si chtěl užít, ale opak byl pravdou. Nemohl jsem se pořádně nadechnout, stejně tak jako nohy nešly jak měly. Nicméně jsem to nějak uválčil dle plánu. Středeční relax byl na cestě do Neměcka, ale což, to by nemělo vadit. Čtvrteční tempo ale byl "hřebíček do rakve". Dost jsem se těšil, poslední tempo, jak si najdu nějaký hezký plácek a odmakám si 16 km. Počasí v Německu bylo bláznivé a tak jsem do poslední chvíle nevěděl, zda vyběhnout. Nakonec jsem díky bouřce stihl večeři (což asi byla chyba). Trasa byla rovná podél kanálu, ale nohy...
Read More

#5 STŘÍPEK Z DOMÁCÍHO PEČENÍ

TŘÍMLÉKOVÝ MRKOVÝ DORT, nebo také TRES LECHES CARROT CAKE Trochu jiný mrkvový dortík s jedlými květy (na ten pravý ale taky dojde!!) opět dle receptu od Martiny ze Sugartown <3 Původně měl být dortík pro odpolední grilovací session u Robertovo skoro-sousedů v Řeži, ale setkání se nakonec nekonalo, takže zůstal doma a potěšil pouze R. mamku :D.   Poznámka pro příští pečení: určitě dát méně "mléčné směsi" :-) ...
Read More

Marathon challenge – 16. týden, zkušenosti z Krakova a sobotní NoMen Run

Robert: První polovina týdne se odehrála v Krakově. Bohužel to z mého pohledu není běhu místo zaslíbené, navíc, když musí člověk sedět většinu času na meetingu mezinárodního konzorcia CCC.  Po náročném dni dorazí člověk večer na hotel, hned se převléknout a jít klusat. Cyklostezky a pěšiny na náplavce a v parku byly dost rozbité, žádné veřejné záchody. Praha (Stromovka) je prostě běhu zaslíbená. Již s předstihem jsem se začal bát úterních intervalů. Nevěděl jsem, kde je poběžíme, natož jakým tempem. Park ani náplavka se nakonec neukázala jako vhodná lokalita, tak jsme se domluvili, že budeme běhat kolem parku. K mému velkému překvapení  se mi povedlo intervaly odběhnout v předepsaném tempu. Nicméně, nechvalme týden před nedělí. Vypadali jsme jako divný pár, jdoucí na trénink s narvanou velkou taškou na kolečkách. Samozřejmě jsme museli potkat partu Mattoni FreeRun, takže tašky nezůstaly bez povšimnutí :D. Rychle se převléct, abychom se stihli dostat domů co nejdříve, aby se mohla Ivet připravit na odjezd na Moravu. 8...
Read More

Marathon challenge – 15. týden, trápení po závodě

Robert: Všichni nám to říkali. 1/2 maraton není vhodný trénink. I když si člověk říká, že to poběží volně, tak neodolá. Pak si to samozřejmě protrpí. Pondělní klusání bolelo, byť méně než jsem čekal - aspoň do 13.km. Počasí ukázalo svoji lepší stránku. Během úterních intervalů se již únava projevila naplno. Nohy bolely a bylo to opravdu na morál udržet předepsané a zpomalené tempo. Středeční sauna měla pomoct, ale to bych pak nesměl porušovat životosprávu a jít s kolegy "na pivo". Piv nebylo hodně (1,5), ale i tak ... výčitky byly, stejně tak jako únava. Ve čtvrtek se opět začalo vražednými tempy, kde opravdu není zábava běhat 16 km v tempu s bolavým břichem. Nicméně nějak jsem si to protrpěl, ale začal jsem se bát sobotního dlouhého tempového běhu (sobota z důvodu nedělní cesty na služební cesty do Krakova). V pátek jsme si dali relaxační pomalý běh před kinem. V sychravé Praze jsme si uběhli volných 8 km. Následně jsem opět "zhřešil"...
Read More

Proč kávování? aneb ‚Život je příliš krátký na špatnou kávu‘

'KÁVOVÁ REVOLUCE' Už jsou tomu dva roky, co se u nás doma zabydlel kávovar <3 Ani se nemohu vymlouvat na to, že je pro oba členy domácnosti, protože kávu piji sama, Robert vůbec :D. Do té doby jsem poctivě a často obcházela pražské kavárny, kavárničky a pochutnávala si na espressu tam ("krize" byla většinou o víkendu, kdy se mi z Řeže opravdu nikam nechtělo jet - to znamenalo sobotu a neděli bez dobré kávy!! :D). Příchodem kávovaru tedy takové starosti zmizely a cílem bylo také lehce omezit výdaje v kavárnách :-)) (update: to se ne úplně daří :D) Vrtalo mi hlavou, jak, podle čeho a kde budu vybírat ta pravá kávová zrnka pro své domácí espresso. S chutěmi espressa je to u mne totiž malinko složitější. V chuťovém profilu vyhledávám čokoládové, ořechové chutě kávy, naopak téměř nepiji ty s ovocnými (pro mě kyselejšími). Pak jsem ale objevila KOFIO.cz a jinam už chodit nemusím! Portál Kofio totiž, dle slov zakladatelů, 'spojuje ty nejlepší české...
Read More

Marathon challenge – 14. týden, kontrolní závod

Robert: Když člověk marodí, tak se to vždy nějak projeví. Všichni říkají, že návrat do tréninku je "hloupost". Tělo potřebuje klid na regeneraci. Bohužel týden/měsíc před závodem není času nazbyt. Počasí je bláznivé - teplo střídá mrazivá rána, teplý vítr se točí s ledovým větrem. Prostě bláznivé jaro. Do tréninku jsem se vrátil rozpačitě - nechtělo se mi, tělo bylo nerozhodné a podávalo "slibné" výkony. Na pondělním výklusu jsem se zmáčkl dle plánu na posledních 2 km. Nohám to šlo, ale tepovka šla nezvykle nahoru. Úterní intervaly byly jako přes kopírák - nohy byly odpočaté, ale tělo trpělo (tepovka, regenerace). Středeční sauna padla za protahovací fitko a hodně odpočinku. Na tradiční čtvrteční tempo jsem se těšil, ale bohužel jsem se zdržel v práci a tak byl trénink upraven pro "společné" vyzvednutí čísla a i počasí. Tempových 9 km + výklus a rozklus byl nakonec optimální, vzhledem k těžkým podmínkám na trati - vítr, zamračeno. Pátek byl volný výklus za super jarního počasí....
Read More

Marathon challenge – 13. týden, předzávodní problémy

Robert: Měl jsem to skvěle naplánované - 2x prodloužený víkend, ideální možnost si do tréninku něco přidat. S Danem jsem se domluvil na 2 fázích ale ... všechno bylo jinak. Úterý dopoledne mě v práci píchlo v tříslu. Na tréninku mě zabolely první dva kroky, ale pak se vše zdálo dobré. Bohužel hned začátek prvního intervalu mi ukázal, že je něco špatně. Bolest v tříslu byla v tempu na každém kroku. Ve středu se k tomu přidalo škrábání v krku. Proto bylo za mě rozhodnuto (a já jsem s tím souhlasil), že musím mít pár dní volno. Začal jsem rychlou ozdravnou kůru, abych byl na další týden fit. Plán se povedl - čtvrtek i pátek stál za houby, ale v sobotu i neděli se blýskalo na lepší časy. V pátek za námi přijeli známí z UK a tak se náš plán trochu uzpůsobil společenským povinnostem. Příští týden mě čeká další závod tohoto roku - Pražský 1/2 maraton. Jelikož to není závod sezony a...
Read More

#4 STŘÍPEK Z DOMÁCÍHO PEČENÍ

HUMMINGBIRD CAKE, v češtině DORT KOLIBŘÍK jsem již v minulosti pekla, a to v rámci tzv. sladké výzvy v časopisu Gurmet. Tentokrát se hodil u příležitosti oslavy dvojitých narozenin :-) Dort má původ na jihu Spojených států amerických, první známý recept byl publikován v únoru roku 1978 v lifestylovém měsíčním magazínu Southern Living. Nečekejte žádný obyčejný kousek, dort je plný ananasu a banánů, pražených mletých pekanů a kokosu. Právě díky své šťavnatosti si vysloužil toto pojmenování - zmíněná šťavnatá chuť připomíná nektar, kterým se živí kolibříci.       Budete potřebovat: (pekla jsem 3 korpusy, průměr 16 cm) KORPUSY: 400 g hladké mouky 1 lžíce jedlé sody 1/2 lžičky soli 100 g cukru krupice 50 g kokosu 1 lžička skořice 3 malá vejce 200 ml řepkového oleje 2 lžičky vanilkového extraktu 230 g konzervovaného ananasu (bez nálevu; pokrájený na malinké kousky) 3 velké banány (rozmačkané vidličkou) 50+80 g pekanových ořechů (50 g ořechů necháme v troubě cca na 180°C/8 minut/do rozvonění opéct, vynikne tak jejich skvělá chuť; necháme vychladnout a v chopperu zpracujeme do hladka); zbylé namočíme aspoň na...
Read More

Marathon challenge – 12. týden, druhá třetina za námi

Robert: Jak já jsem se na tento týden těšil. Dlouhý tempový běh byl za mnou (sice počasí bylo příšerné a čas tomu odpovídal, ale ...) a 3 dny bez běhu na obzoru. Očkování proběhlo podle plánu, a pondělí bylo příjemné. Po práci nespěchat na běh ... zvláštní to byl pocit. Nicméně odpočinek mě nečekal - úterní skoro 5 hodinová cesta do Německa není ten správný relax pro nohy. Ráno jsem se sice příjemně protáhl ve fitku, ale došlo k hrubému porušení životosprávy - projektový meeting po příjezdu u baru, dlouhé řečnění u piva ... 3 hodiny spánku nejsou nejlepší. Ve středu mě navíc čekala cesta zpět - tzn. dalších 5 hodin v autě. Paradoxně jsem se na čtvrteční běh těšil. Z důvodu čtvrtečního tréninku jsme si i zkrátil výlet do Brna, abych stihl dojet "včas". Na běh jsem se těšil, ale zároveň celý člověk byl bolavý. Tělo nebylo vůbec odpočaté a paradoxně ... ten trénink mi chyběl. Další dny byly "za trest",...
Read More

Marathon challenge – 11. týden, s tím jarem jsme to zakřikli

Robert: To jaro nám moc dlouho netrvalo. Zase se začalo ochlazovat. Pro mě přišlo i vystřízlivění - sice se člověk zlepšuje, ale i tak to má k dokonalosti daleko. Počasí začíná zlobit a člověk se začíná bát o zdraví, které je to nejdůležitější. Pondělí jsem zase suploval v SCE, byl to s Ivet příjemný, byť větrný výklus do Hvězdy. V úterý jsem poslouchal vizi mého trenéra a intervalový trénink postupně nahrazuji silovým - intervaly si okořeňuji kopcem. Středeční relax v sauně se povedl, byť už se na mně začaly objevovat příznaky nachlazení - únava a nechuť cokoliv dělat. To pokračovalo i ve čtvrtek, kdy jsem běžel volnější tempo než předchozí týden - nemusí být každý týden osobák. Pátek jsme vyrazili s kolegou z práce, který se musel srovnávat s Ivetou, tak se mě stále ptal jestli už konečně běžím tempem, jako běháme s Ivet :D. Ach to mužské ego. Výběh to byl kratší, ale o to v horším počasí (déšť, sníh, ...). Já...
Read More